Píseň o naději

Devítka

1:SDvětla polykají noční špínu, oDsus4dněkud odcházím,
čas je tak Emmladý, že nemám chuť sGpát, přestože Dsvítá.
PDod lampou plná náruč stínů, jDsus4eště ti neschází,
ještě ti Emnevěřím co učíš se Ghrát za sklenku sDkrytá.
R:Naděje Emvšeho co jsem z tebou moh mít,
jistota lGásky co neumím skrýt,
je možná Dna píseň a desku a Emna dva litry stesku
nic Gvíc
nDic vDsus4íc.
2:Světla polykají noční špínu, odněkud odjíždím,
z času co prožít stokrát není mi dost, aspoň co vím.
Děvče já přiznávám, že mám svou vinu, že někdy ublížím,
jenomže šance, to je pro mě tak moc, že neslevím.
R:Z nadějě Emvšeho co jsem z tebou moh mít,
z jistoty Glásky co neumím skrýt,
je možná Dna píseň a desku a Emna dva litry stesku
nic Gvíc
nic víc než Dna píseň a desku a Emna dva litry stesku.G  D  Dsus4 
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:33:08.713+00:00
Výsledky hledání: